Speciální ekonomická zóna

Aš je obec s rozšířenou působností (ORP). Celá ORP Aš bude koncipována jako SPECIÁLNÍ EKONOMICKÁ ZÓNA. Na jejím území budou prostřednictvím tematických sandboxů testovány inovativní postupy pod dohledem odpovědných regulátorů, většinou ministerstev.

Podpora rozvojových aktivit v Aši bude mířit ke dvěma cílovým skupinám. První jsou firmy a podnikatelé, kteří se rozhodnou v Aši podnikat. Druhou skupinou jsou zaměstnanci firem. V krátkodobém horizontu je možné v Aši zahájit výrobní aktivity, ve kterých bude možné využít kvalifikaci zdejších obyvatel, a to i těch s nižší kvalifikací. Jejich rozhodnutí pracovat v Aši místo vyjíždění za prací mimo region je podmíněno výhodami, které budou srovnatelné s nabídkou mimo Ašsko.

Tomu by měla sloužit speciální ekonomická zóna, do níž budou umístěny výroby podpořené investiční pobídkou ve větším rozsahu, než jsou v současné době uplatňované. Kromě toho bude speciální ekonomická zóna sloužit rychlému rozvoji malých a středních firem s vysokou přidanou hodnotou, zejména začínajících firem.

Pro řešení tematických oblastí jsou navrženy čtyři sandboxy*. Ty jsou v posledních letech hojně využívány k ověření inovativních řešení za účasti veřejné správy, resp. regulátorů. Nejčastěji se objevují ve finančních službách a IT, nicméně jsou dobře využitelné také k návrhům nových řešení v jakéhokoli oblasti, včetně regionálního rozvoje.  

*Regulatorní sandbox je způsob, jak vyzkoušet nové řešení, které stávající legislativa neumožňuje. Ministerstvo odpovědné za danou problematiku stanoví podmínky, za kterých je možné po omezenou dobu a pod dohledem ministerstva (regulátora) vyzkoušet netradiční řešení (sandbox – „hrát si“ na pískovišti). Pokud se osvědčí, je možné jej šířit dál, pokud je k tomu potřebná změna legislativy, zavede se. Výsledky sandboxu jsou důkazem, že je změna legislativy potřebná.

Návrh opatření

Konkrétní opatření

Parametry speciální ekonomické zóny

• SEZ není jeden souvislý areál, ve kterém se postupně zasídlují firmy, ale území ORP Aš, kde budou využity stávající menší pozemky a případně budovy pro rozvoj zejména malého a středního podnikání.
• Cílem SEZ je podpora vzniku 1 774 přímých míst s vyšší přidanou hodnotou. To vyvolá vznik dalších 1 065 pracovních míst. (Tato čísla vycházejí z poměrně složitého výpočetního modelu založeného na možnostech, které dává zákon o investičních pobídkách).
• Primárně budou podporovány malé a střední (ideálně české) firmy působící v oblastech strojírenství, elektrotechniky, mechatroniky, automobilového průmyslu, energetické transformace nebo IT – v těchto oborech dnes existují kvalifikovaní lidé, z nichž část pracuje v Německu.
• Hlavní pobídkou investorům bude osvobození od daně z příjmů právnických osob získaných z podnikatelských aktivit prováděných v rámci zóny.
• Vstupní podmínkou pro začlenění do SEZ je:
   - investice alespoň 500 tis. EUR v podobě dlouhodobých aktiv na území zóny
   - mzdová nabídka pro nově vytvořené pracovní pozice na Ašsku o 30% vyšší, než je medián mzdy v KVK pro dané pozice (dle ISPV – z průzkumu víme, že toto „zafunguje“).
• Dlouhodobou motivací pro firmy začleněné do SEZ je osvobození povinných plateb sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance v prvním roce vzniku pracovního místa, v dalších letech je sleva na povinné odvody ve výši 50 %, nejdéle po dobu pěti let.
• Max. výše podpory ve formě slevy na dani z příjmu je stanovena ve výši 1,5 mil. Kč na jedno pracovní místo, přičemž platí, že na každé jedno vytvoření pracovní místo musí být investice (způsobilé výdaje):
   - velké podniky – 3.750.000 Kč
   - střední podniky – 3.000.000 Kč
   - malé podniky – 2.500.000 Kč
• Mezi způsobilé výdaje patří pořízení dlouhodobého hmotného majetku (budovy, stroje a zařízení), pořízení nehmotného majetku (získání patentů a pořízení technologií), pořízení nových technologických zařízení a vybavení vč. potřebné infrastruktury, pořízení výrobních strojů a zařízení (nikoliv repasování, aktivace, stavební práce nebo prostá obnova majetku), osobní náklady zaměstnanců, výdaje na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek apod.
• Plánovaný přírůstek pracovních míst musí být udržen po dobu 3 let. Dále nesmí investor investici ukončit ani zcizit po dobu 5 let.

Co to bude stát a odkud se to zaplatí?

• Náklady státu za dobu trvání SEZ (10 let) budou při střední hodnotě podpory (1,5 mil. Kč) slevy na dani z příjmu celkově 2,66 mld. Kč v b.c.
• Náběh bude však postupný a lze uvažovat o následujících zdrojích:
   - pro roky 2026–2028: náklady 562 mil. Kč – hrazeno ze státního rozpočtu
   - pro roky 2029–2035: náklady 2,1 mld. Kč – hrazeno z OP Spr. transformace
• Kumulovaná sleva na povinných odvodech firem (při vytvoření 1.774 pracovních míst) bude 1,3 mld. Kč v b.c. Předpokládá se, že na nová pracovní místa nastoupí především „pendleři“, kteří dnes pracují v SRN. Jejich návrat na český trh práce bude mít pozitivní dopad na veřejné rozpočty (zejména díky DPFO).

Co SEZ přinese?

• Příspěvek k veřejným financím – Nárůst příjmů předpokládáme na základě dostupných odhadů elasticit výběru jednotlivých typů daní (DPPO, DPFO, přínos pro sociální zabezpečení, nepřímé daně) na HDP – 8,2 mld. Kč v b.c. (oceněn pouze přímý dopad). Pokud by se odečetla sleva na povinných odvodech zaměstnavatelů za zaměstnance, příspěvek k veřejným financím se sníží na částku 6,9 mld. Kč.
• Kapitálové výdaje firem do vytvoření přímých prac. míst (1 774) ve SEZ – 9,66 mld. Kč v b.c.
• Vyvolané nepřímé a indukované investice firem – 6,04 mld. Kč v b.c.
• Tlak na růst mezd ve spádovém v území – nabídka nové, dobře placené práce v rámci SEZ vytvoří tlak na stávající zaměstnavatele v regionu, kteří budou nuceni přizpůsobit své mzdy, aby si udrželi konkurenceschopnost na trhu práce – 16,89 mld. Kč v b.c.
• Zvýšená spotřeba obyvatel ve spádové oblastí – posílení lokální ekonomiky – 19,39 mld. Kč v b.c.